Rád bych otevřel tento report pohledem na každý den a jak se mi turnaj líbil.
První den, který bych vám rád představil, je pátek.
Ve čtvrtek jsem zjistil že nepojedeme ve zhruba 1400, nýbrz až v 1730. Jaké to uspokojivé zjištění, že bych tam možná i mohl stihnout dorazit když pojedu ze školy domů! Ovšem jaká to byla podpásovka, když jsem zjistil že pojedeme z Černého Mostu.
Inu, stihnout se to dalo, ovšem na Černý Most jsem i přesto dorazil až v 1725. (Než přejdou čtyři čísla na hlavní poště docela i trvalo … překvapivě). Děkuji tím Janu Dragounovi, mému týmu a Vaškovi že tam na mě počkali.
Cesta autobusem byla příjemná. Vedle mě nikdo neseděl a mohl jsem si natáhnout nohy jak jsem chtěl. Společně s Klárou a Vendulou jsme malinko připravovali case a utřiďovali jsme si ho. Nic to ale neměnilo na tom že jsem to vzdal a za líbezných zvuků Joy Division jsem se díval z okna.
Po příjezdu jsme šli dlouhou cestu do Tesca, které jsme stejně nenašli a lidé se šli najíst do KFC. Jelikož je ale KFC drahé a nemám rád jídlo z fastfoodů, zůstal jsem venku na náměstíčku.
První zajímavou konfrontací byla konfrontace se ženou která rozdávala kartičky pro štěstí a vybírala peníze. To zajímavé na tom bylo to, že ty peníze vybírala dle jejích slov na rozvoj firmy, kterou chce založit.
Druhá, mnohem zajímavější konfrontace, nebyla ani tak konfrontace, jako spíše poznání příjemných lidí žijících na území města Liberec. Dvě velmi agresivní ženy, venčící psy šly pár metrů od nás a jedna z nich křičela velmi vulgární slova na celá náměstí. To co nás dorazilo byl ovšem křik “Seber ten batoh co tu je! Už mě to jako fakt s**e!”
Dále jsme pokračovali směr ubytovna. Po této cestě jsem se bavil s debatérem Markem a s debatérkou Juditou. Nutno podotknout, že se dle mého názoru jednalo o cestu poměrně kvalitní.
Po příchodu na ubytovnu nastala ta nejdůležitější fáze.
Příprava casů.
Casy jsme připravovali v malé, úzké chodbičce, kde se nikdo z nás pořádně nevešel, ovšem brali jsme to za velmi kvalitní místo.
A poté již nastala socializace.
Socializace probíhala na pokojích debatéru z GNŠ, na balkoně u vodní dýmky a poté na pokoji slečen z mého týmu, kde se povedlo nás zamknout. Hra na otevření dveří byla ultimátním zpříjemněním noci.
Nyní bych vám rád představil druhý den, který beru za velmi významný. Timto dnem je sobota.
Narozdíl od minulého turnaje se nyní debatovaly čtyři debaty v sobotu a jedna v neděli. Nutno podotknout že čtyři debaty jsou opravdu náročnější než zní.
Sobota začala probuzením Káťou v 0620 (probuzení fajn, škoda jen že jsem si dal hlavou do palandy) a pokračovala oblékáním a cestou na školu.
Ve škole jsme napjatě sledovali rozřazení s kým budeme debatovat. 1620 (Změňte to prosím na ten název který si přejeme! “Lincoln a dvě blondýny”!) si z důvodu lichého počtu týmů jak na anglické lize, tak na české lize střihlo hned na začátku jednu českou debatu. Což je fajn, kdyby to byla třeba až třetí debata, myslím že by to byl velký nezvyk.
Tato debata byla proti týmu “Emancipované ženy” z Opengatu a dle mého názoru se jednalo o debatu vskutku kvalitní a den nám uvedla velmi příjemně.
Nebyl ani čas se nadechnout, když byl vyhlášen rozpis druhého kola – nyní jsme si střihli debatu s týmem “The Lizards”. Co se týče této debaty, byla velmi zvláštní, nerad bych prozrazoval v čem, ale nutno podotknout, že byla VELMI zvláštní.
Třetí teze byla tezí nepřipravenou. Nyní jsme debatovali proti týmu “Buržoázní dekadence” a jednalo se bohudík o jedinou debatu, kterou jsme prohráli.
Čtvrtá debata, poslední v ten den, byla proti týmu který, podobně jako náš tým, začíná – “A Phropos”. Pro mě se již jednalo spíše o debatu odpočinkovou a ani jsem ji moc nevnímal. Ale co se týče jejich třetího řečníka, Minha – viděl jsem řeč, kterou jsem si myslel že nikdy neuvidím. Byla úžasná. Oslňující. Parádní.
Po návratu na ubytovnu jsme šli do velmi drahé pizzerky. Tam jsem si dal společně s Klárou vydatnou pizzu Prosttituto, která mi vystačila i na téměř celý následující den.
Po této akci jsme již šli na ubytovnu, malinko se podívali na case a já z důvodu neskutečné ospalosti šel spát.
Třetím dnem, který bych vám rád v této řeči představil a zároveň tím tuto řeč ukončil, je neděle.
Začátek dne stejný jako sobota, až tedy na to, že jsem se nepraštil do hlavy. Ani jsem Kátě nedovolil se mě dotknout, jen jsem ji řekl že jsem vzhůru a vstal jsem.
Cestou jsme premýšleli, proti komu bychom mohli debatovat. Vylučovací metodou nám vyšlo, že budeme opětovně debatovat proti týmu “The Lizards”, ovšem s opačnými stranami – my negace, oni afirmace (propozice).
Po vchodu do školy jsme se podívali a měli jsme pravdu. Čekala nás debata proti týmu “The Lizards”.
Jednalo se o debatu, která se mi líbila mnohem více než jakákoliv jiná debata proti tomuto týmu a rád bych jim za ni poděkoval.
Po vyhlášení vítězů jsme se začali přesouvat směr autobusové nádraží.
Na autobusovém nádraží směr autobus.
Autobus jel směr Praha.
A v Praze jsme všichni nastoupili do metra a každý vystoupil jinde. A všichni jsme se rozloučili.
Z mého pohledu se jednalo u turnaj velmi kvalitní, velmi se mi líbil a již se těším na další, který proběhne v únoru.
