Report incoming.
Snad.

Konečně jsem našel to co jsem hledal – script který dokáže v conkym ukazovat co vám hraje v rhythmboxu.
A nutno podotknout – je to nejlepší.
Moar info @ http://ubuntuforums.org/showthread.php?p=5843297

V archlunixu je to i balik v AURu, akorát jsem si musel pohrát se špouštěčem. (aur/conkyrhythmbox-bzr)

Ukázková podoba (samozřejmě ta nejlepší možná):

b)

Konečně vyšel nedávno whatpulse v1.0 pro tučnáka, který konečně podporuje 64bit, tudíž pojďme se koukat kdo má nejvíc APM CPM KPM a bůhví čeho ještě per minute.
Protože můžeme.

Also, nejmenovaná organizace proti potratům je fakt skvělá. Mám ji rád. Jsou to sympaťáci.
Uiui.

Česká SFIV scéna zaručeně ožije! Určitě bude spousta turnajů a máte se na co těšit! … Ne, ale nyní vážně. S trochou štěstí by bylo super kdyby se nám povedlo uskutečnit nějaký turnaj v nějaké herně která by byla ochotná -> a) zajistit nám zobrazovače (TV) b) udělat propagaci na stránkách/kdekoliv kde mohou.
Pokud kdokoliv z vás ví o nějaké pražské herně která je ochotná vzít pod svá křídla na den/dva pár konzolistů a propagovat to (něco jako byla v minulosti G8), byl bych rád kdybyste to napsali do komentů (případně na irc).

Budu mít v těchto nejbližších dnech nedostatek času. Nenajde se mezi vámi někdo kdo by byl ochotný mi nějaký předat? Transplantace času je v dnešní době super věc.

Pátek naprosto standardním dnem jako jakýkoliv jiný odjezdový (všední) – připravené věci položené na židli, ujištěno že vše budu mít před sebou až se vrátím ze školy, tudíž zaručeně nic nezapomenu.
Po návratu ze školy skvělý pocit z toho, že doma mohu být celých 45 minut. Najíst se, osprchovat se, jaké blaho že člověk má možnost udělat vše toto v teple svého domova!
Po najezení se, osprchování se a ujištění se, že jsem nic nezapomněl, vyrážím z domova směr Hl. Nádraží.
Na Hl. Nádraží nalezen zásadní nedostatek – nemám sako. Výborně! Toto bylo naštěstí vyřešeno mou krásnou košilí, tím že nosím hnědé/černé kalhoty a tím že bych si přeci nezapomněl vzít něco tak významného jako společenské boty! Zahodím tento nedostatek za sebe a směr nástupiště, následně směr Nymburk.

Hodnocení cesty vlakem – Výborně, tady se asi bude sedět! Parafráze průvodčí: “No, to si radši běžte sednout dozadu, v Praze se všichni (12 debatérů) nacpali dopředu.” Po zjištění marnosti toho že bych někde seděl si stoupnu před kupé ve kterém seděl můj první tým “1620” s přeběhlíkem pro tento turnaj (díky ji za tuto ochotu) Hankou. Knížka dodala trochu toho pobavení, později jsem se přesunul do kupé kde bylo volno. Na 15 minut, poté jsem vystupoval.

Narozdíl od jiných debatních turnajů (hi Liberec) bylo nádraží hned vedle ubytovny, což se velmi pozitivně projevilo na tom, co jsme si museli projít. Možná tomu pomohlo i to, že jsme nešli hned na ubytovnu, ale na gymnázium, kde jsme debatovali. A možná bylo taky fajn, že to gymnázium je také hned vedle ubytovny. Nymburk = Trnávka?

1.debata – Česka Republika by se měla vyrovnat se svou minulostí. (EN) -> Prohra 1:2, příjemná debata.

Krátce po ubytování – “No to snad ne, jdeme najít hospodu!” “No to snad ne, bouřka!” “No to snad ne, všude plno, jdeme do Číny!”

Vítejte v Číně. V místě, kde se pohádka stává realitou. Viskozní polívka, při jejiž manipulaci nepřipomíná polívku ale marmeládu vytaženou z mikrovlnky. Kuře na kari. Rýže. A další hromada rýže a nudlí. A taky ze záhadného důvodu měli v nabídce jahodový džus. Naajsu.

Trocha těch pomluv všeho (viskozních polívek, syfilisů v krku) nikdy neuškodí a nejinak tomu bylo I v Číně. Ale nic netrvá věčně a jeden rozhodnul za všechny že se půjde. Ono se k tomu ani vlastně nepotřebuje moc souhlasu, stačí říct: “Budeme platit.” (Čau Minhe v Zábřehu, čau Ondro tentokráte. Aspoň myslím že jsi to byl ty a že to tak bylo, kdyžtak si promiň, viď.)

Ubytovna = nejprve nic, poté vyhnání z pokoje, poté socializace s vodnicí a legendární hrou pod názvem: “Telepatie/Kontakt”
Výborná hra pro člověka, jehož slovní zásoba je omezena na HURR DURR. Ale to nevadí.

Sobota
aneb “Mi zas někam spadly koule! Hej ale já ztratil koule!”

Jeden by si mohl myslet, že syfilis v krku nemůže člověka budit. Není tomu tak. Budí ho. Pořád. A neustále. Rozmrdá tě to. (© csfd.cz @ komentar k se:lain)

Ráno, ráno, ráníčko, protože nic člověka nebudí lépe než noc kdy se neustále budí. (Life attacks with a CAN’T SLEEP! It’s super effective!)

Druhá debata, The Breakers x Lincoln a dvě blondýny, opetovně historická teze – děkujeme za debatu, byla vcelku fajn v tom že se nikdo z nás nebyl ani trochu schopný shodnout s casem, to byla možná jedna z mnoha věcí které nám pomohli.

Třetí debata, „1620″ x Lincoln a dvě blondýny – Ach, můj former team. Kde jen je ta zábřešská doba kdy jsem prohrál všech 5 debat a byl jsem šťastný. Nemůžu říct že by se mi ta debata líbila. Po pravdě řečeno mě vůbec nebavila a už od druhé řeči jsem měl pocit že mi imploduje můj močový měchýř. Inu, to vůbec nevadí!

Oběd tiem nao. Dokonce byl i v ceně! A byl moc dobrej! Obsahoval rýži! Tu jsem dlouho neměl! A na pití bylo přeslazené cosi! A dokonce si na to někteří stězovali! Zvláštní!

Ale to nestačí, musíme najít obchod.
Vytahuji kompletní sestavu „1620″ a jde se hledat obchod. Vrátný: “Nějakej obchod? Mhm, poblíž nic, slušnej akorát albert, ale ten je odsud kilometr a půl, jinak můžete zkusit tady na křižovatku, potom doprava a potom doleva, jestli by bylo něco otevřeného.”
A vážně, všude bylo zavřeno. Zajímavé, že jsme po chvíli cesty dorazili do alberta. Velmi zajímavé.
Rohlíky + šunková pěna + džus > *. Kromě syfilisu v krku, samozřejmě.

Útok na gymnázium akorát na čas. Jen co přijdu, na vytáhnutí teze jsou zvoleni “Lincoln a dvě blondýny” – qw timing skill?

Odpolední nepřipravená debata – rozporuplné pocity.
Iinternational School of Prague x Lincoln a dvě blondýny – Schools should promote patriotism.
Ačkoliv dle některých výborná debata, podle mě byla průměrná-podprůměrná. Jsem zvláštní.

A nyní … Vše. V ničem. V absolutnu. Jde se někam? Nejde se nikam?
Vendula: “Jdete se najíst?” Já: “Teď?” Vendula: “No samozřejmě!” Já: “Hmfm, ok.”
Útok na “1620” a nucení je k tomu aby šli s námi nebylo potřebné. Šli dobrovolně. Jen nám již naši invitatoři utekli. Zároveň nám pověděla Hanka že půjde také.
Venku: “Tak mám jim teda zavolat kde jsou, že tam půjdem?” Někdo: “Jo.” “Mňááááňo, kde jste?” “V Číně.” “Chceme do Číny?” “NEEEE.” “Tak si to tam užijte.”

Následovala dlouhá, převelice dlouhá procházka OBROVSKÝM Nymburkem, který je plný OBROVSKÝCH budov, které mají naprosto nesmyslně tvar OBROVSKÉHO trojúhelníku. OBROVSKÁ procházka plná rozličných “Mňáááňo” a jiného random spamu. (Zdravíme syfilis a AIDS)

Procházka zakončena pizzerií, kam když jsme došli tak ve stejnou chvíli došli ostatní debatéři. Luck? Skill? A nebo za to může Jan Tleskač?

Nemá smysl řešit co se dělo v pizzerii, protože I to je jedna z mnoha věcí které jsou již zapomenuty zlým vírem času. (zdravíme kladivo na holeň)

Co bylo spíše zajímavé bylo to co se dělo po návratu na ubytovnu.
Rád bych vám představil místnost 406B, místnost bydlí Téča, Eliška a Hanka. Nyní tam bylo celé “1620” a já.
Účel: Připravit case na jadernou tezi.
Outcome: “Padaj mi koule.” “On se na mě podívá a mě to rozesměje, to zase rozesměje vás.” “Tyvole nechte mě kurva spát, jsem už spal kurva, tyvole nehlaď mě po noze kurvaaaa.” “Já ztratil koule!” “Aneb jak dojít od řešení casu k orálnímu sexu.” “No namaž si trautmberskou pomazánku na ksicht.” “Honza málem králem. A Dan u jeho kolen.”

Ale nemohu říci že by to nebyla sranda. To rozhodně ne. Z celkového času (odhaduji 3-4 hodiny) jsme sice case řešili čistého času hodinu (každých deset vteřin byl přerušený tím že se na mě Vlček podíval a rozesmálo mě to), ale všichni jsme vypadali jakože jsme požili hromadu ilegálních substancí. Nevadí. Byla spousta srandy. A koulí na zemi.
Zrovna tuto část hodnotím jako nejpozitivnější z celého turnaje a za tento čas to dokonce I hodnotím jako nejlepší turnaj na kterém jsem zatím byl.

Ale vše musí skončit. Case záhadným způsobem dokončen, všichni (čau Vlčku) se na něm shodnuli a společnou prací do něj každý (čau Vlčku) něco přidal a spokojeně šel spát.

Kromě mě, neboť jsem se každou chvíli budil. Zdravíme syfilis v krku.

Neděle

Přesun času. Souložit ano. Fuck yes.

Sbalit se a debatovat, protože to můžeme!
A debatujeme proti vysněnému týmu! Skvělý tým na ranní debatu! Výborně!
Po pravdě řečeno, pravděpodobně po dlouhé době debata která mi připadala aspoň trochu lepší než průměrná. A byla super. Dokonce jsme ji prohráli jen 1:2!

Slavnostní vyhlášení, gratulace, předávání odznáčků, gratulace, vyhlášení finalistů, ujištění se o tom že jdeme do finále udělat ostudu a jede se do Prahy!

Vzpomínka na všechno ve vlaku. Umocnění syfilisu v krku a po krátké chvíli vítejte v Praze.

Děkuji organizátorům, děkuji debatérům a děkuji sestavě “1620” z tohoto turnaje za naajs sobotu.

Pátek

Meetpoint byl na hlaváku ve 14:15. To se přeci nedá nestihnout, když nejdu do školy a probudím se standardně před osmou! Měl jsem pravdu. Nedá se to za takových podmínek nestihnout. Ani když jako já vypařujete po ránu Baldur’s Gate a stahujete zbytek Ergo Proxy. No co může být krásnější.

Ve 14:15 na hlavním nádraží byli jen čtyři lidé. Já, Vendula, Klára a Anička. Docela zajímavé, když člověk vezme v potaz, že nás mělo jet 15. Naštěstí jsme se všichni poscházeli.

Cesta vlakem byla dlouhá. To hrálo do karet týmu jako je „Lincoln a dve blondýny“, neboť mu to dalo možnost připravit si své, jinak dozajista skvělé, debatni casy.
Zároveň to dalo možnost užít si příjemné hudby, do-re-watchovat Serial Experiments: Lain a pobavit se o problematice feminismu, o tom proč idea squatterů nefunguje aj.
Jediné mínus na této cestě bylo asi to, že jsme byli obráni o 900,- Kč za lístky, za turnaj, apod. (To je ale vážně nějaký moc drahý turnaj, ne?)

Po několika hodinách jsme dojeli na vlakové nádraží v Otrokovicích. Skvělé. Venku zima a s vědomím toho, že máme minimum peněz, celou sobotu debatujeme a v okolí budovy kde přespáváme a debatujeme není žádný obchod, šli někteří z nás do billy.
Chleba se sýrem byla jasná volba jídla pro celý turnaj.

Následovala již jen cesta na ubytovnu, rychlé ubytování a socializace s ostatními. A s tou přišlo i zjištění, že za „Geniální Komando“ debatuje synovec Pospíšilové. Výborně!

Sobota

Podobně jako na minulém debatním turnaji, i na tomto se debatovaly 4 debaty v sobotu a 1 v neděli. Vyčerpávající formát, ale mně vyhovující.

Ranní (a zároveň raní, neboť pevně věřím tomu že nikdo nebyl pořádně probuzen) debata proti týmu „Á Propos“ na tezi: „Měli bychom podporovat vývoj a užití geneticky modifikovaných rostlin“ proběhla s kladným výsledkem pro náš tým. Vcelku slušná debata na probuzení.
Následovalo ovšem šílené zjištění. Tím bylo to, že tým: „The Lizards“, o jejichž kvalitách se vedou dlouhou dobu pochybnosti, poráží tým: „Buržoázní dekadence“.

Následující 3 debaty byly celému týmu „Lincoln a dvě blondýny“ nepříjemné. Nelíbily se nám ani trochu casy, které byly přineseny do všech debat našimi opponenty. Byly zmatené, nejasné a přesto vítězily. Uznávám ale, že obhajoba našich casů nebyla vždy nejlepší a u dvou debat výsledek naprosto chápu. (U jedné bych opponenty vyhodil za naprostý chaos v casu)

Inu, zklamaný tým hledá spásu v hospodě. Po chvíle bloudění v zimě, která byla jaksi k nevydržení. (Ještě aby ne, když Lincoln chodí jen v mikině a saku) byla nalezena hospoda, ve které byla moc dobrá milka, kterou jsem si neochutnal a moc chutná cola. Po chvíle sezení a pomlouvání se polovina z nás zvedla a šla na ubytovnu.
Druhá polovina šla na ubytovnu jindy, ovšem nevím kdy a co řešili. Promiňte si mi.

Po cestě na ubytovnu jsem byl zvolen za dočasného vůdce té anarchie, která zavládla a šlo se.

Ubytovna = socializace, idle, němčina, spánek.

Neděle

Poslední debata, nepřipravená teze.
Clash of the dříve-byli-titáni. „Buržoázní dekadence“ vs. „Lincoln a dvě blondýny“.
Z tezí: „Cenzura internetu je žádoucí.“ „Homosexuálové by měli mít právo adoptovat děti“ (možná to bylo neměli, nejsem si jist) a „Používání zimních pneumatik by mělo být v ČR povinné“ byla vybrána právě ta poslední.
Vůbec bych se nedivil tomu, kdybychom byli jediným týmem, který by právě na tuto tezi debatoval.

Rozhodnutí rozhodčího bylo dáno výstižně: 3:0 pro „Lincoln a dvě blondýny“. Příjemný výsledek po sobotních prohrách.

Ačkoliv tato výhra změnila umístění našeho týmu v turnaji, nijak nepozměnila to, že na prvním místě zůstali „The Lizards“ s pěti vyhranými debatami z pěti. Gratuluji jim k jejich výhře.

Po vyhlášení vítězu a nejlepších debatéru se odešlo na vlak. Tentokrát ovšem bohužel nejel přímý, ale muselo se přestupovat v Olomouci.
Vlak, který jel z Olomouce do Prahy nebyl plný, ale byl jsem vepředu. A vepředu zároveň seděli slezsko-slovenští(pravděpodobně), kteří se rozhodli že jaksi budou dělat malinko bordel. To sice udělalo cestu velmi nepříjemnou, ale dala se vydržet.

Děkuji všem týmům za debaty a gratuluji vítězům.

Shrnutí:
+ Jídlo
+ Matějova řeč o třetích řečích
+ Poslední debata

- Cena
- Jídlo

Nový rok toho s sebou přinesl dosti. Ať už je to závěr pololetí, který teď bude moc pěkný, tak zároveň i přinesl lehce introspektivní přehodnocování roka minulého, co člověk mohl udělat jinak a v čem by si tím mohl pomoci.

Rád bych poděkoval za příjemného silvestra všem, se kterými jsem ho prožil. (Pokud si to budete číst, tak to bude ubernaajs)

Rád bych také popřál všem, kteří se mnou nějakým způsobem soužijí (To platí i pro naše uberIRCkomando) hodně štěstí s mou osobností, pač velmi dobře chápu že to občas dokáže být velmi náročné.

___________

And now, for something completely different: ZETSUBOU SHITA.

Vím o tom, že mé blogposty postrádají jakéhokoliv smyslu – proto jsem se rozhodnul, že si dám jedno překrásné „novoroční předsevzetí“. Budu sem psát častěji. A pokud možno, tak mnohem smysluplněji. Protože mohu.

gg~